Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Měřicí stanoviště pro ověřování vlastností rotační tepelné trubice
Liška, Martin ; Sikora, Michal (oponent) ; Vlach, Radek (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá chlazením elektrických strojů pomocí rotační tepelné trubice a především návrhem a konstrukcí experimentálního stanoviště, který představuje rotační tepelnou trubici skutečného rotoru stroje. Trubice je ohřívána pomocí vinutí z odporového vodiče a střední teplota povrchu trubice je snímána paralelním přídavným vinutím. Stanoviště bylo navrženo pro ověření vlastností rotační tepelné trubice a experimentům při změně některých parametrů trubice.
Rozbor možností uplatnění včelařství jako součásti přidružené lesní výroby
Ferus, Václav
Bakalářská práce se zabývá možností uplatnění včelařství jako součást přidružené lesní výroby v rámci lesního majetku. Seznamuje s přírodními podmínkami, aktuální dřevinnou skladbou a aktuálními stanovišti včelařů s přibližnými počty včelstev. Dále seznamuje s náklady, které by majitel lesního majetku musel vynaložit, aby včelstva mohl chovat, starat se o ně a následně náklady na pomůcky pro získávání jednotlivých včelích produktů a definuje následný možný zisk a návratnost. Součástí práce je dotazník, který byl realizován na internetových stránkách www.survio.com, přičemž dotazník byl cílen na včelaře ve včelařských skupinách.
Analýza nabídky trvalek na českém trhu
Koluchová, Lucie
Analýza nabídky trvalek na českém trhu je zaměřená na sortiment trvalek nabízených vybranými perenáři na území České republiky. Pro zpracování dat byli vybraní pěstitele z internetové stránky Spolek českých perenářů. Konkrétně ti, kteří mají pestrou nabídku trvalek. Hlavním cílem mé práce bylo vypracovat seznam všech nabízených trvalek a zhodnotit vybrané vlastnosti jako barva, výška, doba kvetení a nároky na množství slunečního záření. Po sestavení tabulek s konkrétními údaji jsem pomoci grafů interpretovala bohatost druhové nabídky z hlediska již zmíněných vlastnosti. V závěru jsem kriticky zhodnotila nabízený sortiment z pohledu potřeb pro všechny zahradníky.
Biologie datlíka tříprstého
Navrátil, Martin ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ve své práci se pokouším zjistit, jaký vliv má lesnické hospodaření na výskyt datlíka tříprstého. Datlík tříprstý je "vlajkovým" druhem bezzásadového lesa pralesního typu a proto vyžaduje naší pozornost a ochranu. V práci jsou použity i výsledky studií sesterských druhů datlíka tříprstého ze Severní Ameriky. Hlavními kapitolami jsou vliv fragmentace porostů, vliv zdravotního stavu porostu a na závěr vliv potravní nabídky na výskyt a chování datlíka.
Vliv pozice v kmeni a stanoviště na přirozenou trvanlivost dřeva douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii)
Dobrovolný, Jakub
Tato diplomová práce se zabývá zjištěním existence vztahu mezi přirozenou trvanlivostí dřeva douglasky tisolisté vůči dřevokazným houbám dřevomorce domácí (Serpula lacrymans) a pórnatce vaillantové (Fibroporia vaillantii) a jeho růstovým stanovištěm a pozicí v kmeni. Trvanlivost dřeva byla stanovena jako procentuální hmotnostní úbytek oproti původnímu vzorku. V teoretické části je popsána veškerá problematika týkající se tohoto tématu. V další části jsou zpracované naměřené hodnoty statisticky vyhodnoceny a porovnány s odbornou literaturou.
Zhodnocení vlivu podmínek stanoviště a období těžby na vlastnoti dřeva smrku
Zlámal, Jan
Bc. Jan Zlámal: Zhodnocení vlivu podmínek stanoviště a období těžby na dřevo smrku Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, 2019 Tato práce se zabývá některými faktory ovlivňujícími fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva smrku ztepilého (Picea abies L.(H. Karst). Jedná se především o vliv doby těžby a způsobu zpracování dřeva na jeho fyzikální a mechanické vlastnosti. Dále pak práce analyzuje data ze stojících stromů, ležících kmenů a opracovaných trámů. Trámy byly zpracovány čtyřmi různými způsoby, otesáním, standardním pořezem, otesáním z máčených výřezů, otesáním a následným máčením. Těžba stromů pro výrobu těchto trámů byla prováděna v zimě, na jaře a v létě. Většina těžeb byla prováděna s ohledem na měsíční fáze, jednalo se vždy o 1. a 2. čtvrt měsíční fáze. Výsledky experimentálních měření jsou uspořádány a statisticky vyhodnoceny. V neposlední řadě práce shrnuje poznatky odborné literatury o vhodných stanovištích smrku pro výběr kvalitní dřevní suroviny.
Vliv stanoviště a kvality výsadby na odrůstání kultur dubu letního
Vaníček, Lukáš
Cílem bakalářské práce je zjištění vlivu stanoviště a kvality realizované výsadby na odrůstání kultur dubu letního. K tomuto účelu bylo vytyčeno 10 výzkumných ploch nacházejících se na souborech lesních typů 3K, 4K, 3S, 3C, 3L, 3P na území LS LČR Jeseník. Na každé ploše byla v roce 2014 vysazena prostokořenná varianta sazenic dubu letního (Quercus Robur L.) pomocí štěrbinové sadby. Na každé výzkumné ploše byly u 100 jedinců zjišťovány parametry a znaky nadzemní části, a dále u šesti jedinců na každé ploše byl vykopán a analyzován kořenový systém. Po skončení vegetační doby v roce 2018 bylo přistoupeno k měření nadzemní části, byly zkoumány následující parametry a znaky: výška nadzemní části, výškový přírůst, boční přírůst, tloušťka kořenového krčku, zvlnění kmene, odklon kmene od svislé osy, průmět koruny, tvar koruny, velikost a zbarvení asimilačního aparátu, poškození kultur biotickými a abiotickými faktory. U kořenových systémů byla hodnocena hloubka prokořenění, délka hlavního kořene, výskyt strboulu, absence kůlů nebo panoh a dále zjištěna hodnota p-indexu. Ve výsledcích bylo zjištěno, že větší vitalitou disponují kultury na stanovištích živných a obohacených vodou. Nejhorší výsledky byly zaznamenány u souboru lesních typů 4K.
Porovnání růstu prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu
Souchová, Jana
Cílem diplomové práce bylo porovnat a vyhodnotit na základě zjištěných skutečností růst prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu stejných druhů dřevin. Všechny dřeviny porovnávané a sledované v této práci, byly vysázeny na stejnou plochu holiny, a to v roce 2016. Hodnocení bylo realizováno na 4 výzkumných plochách, tyto plochy jsou charakterizovány soubory lesních typů 2S (svěží buková doubrava), 6K (kyselá smrková bučina), 6S (svěží smrková bučina) a 7K (kyselá buková smrčina). Na těchto sledovaných plochách se nacházejí zástupci třech druhů lesních dřevin, a sice smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst.), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb) Franco) a buk lesní (Fagus silvatica L.). Na každé ploše bylo pro každou variantu sadebního materiálu na podzim roku 2017 podrobeno měření 100 jedinců, u kterých byly hodnoceny následující parametry: ztráty, výška nadzemní části v roce 2016 (ta byla měřena po jizvu značící poslední přírůst), výška nadzemní části v roce 2017, přírůst v roce 2017, délka bočního přírůstu větví v roce 2017, šířka koruny, tloušťka kořenového krčku, odklon kmínku od svislé osy, délka a šířka asimilačního aparátu, přímost kmínku, vitalita rostliny. Ze zjištěných výsledků byly stanoveny následující závěry: Na ploše SLT 6K u dřeviny buk lesní lépe odrůstala varianta sadebního materiálu krytokořenná. Naproti tomu u dřeviny douglaska tisolistá lépe odrůstal prostokořenný sadební materiál. Dřevina smrk ztepilý pak lépe odrůstala ve variantě krytokořenné. Při celkovém zhodnocení výše uvedených faktorů pak lze konstatovat, že na SLT 6K lépe odrůstá krytokořenný sadební materiál. Na ploše SLT 6S u dřeviny buk lesní bylo zjištěno že lépe odrůstala ve variantě prostokořenné. Douglaska tisolistá pak lépe odrůstala rovněž ve variantě prostokořenné a smrk ztepilý nejlépe odrůstal ve variantě sadebního materiálu krytokořenný. Výsledkem je konstatování, že na SLT 6S tedy lépe odrůstá prostokořenný sadební materiál. Na ploše SLT 7K bylo patrné lepší odrůstání buku lesního ve variantě krytokořenné, stejně tak celkově lepší výsledky vykazoval smrk ztepilý ve variantě krytokořenné. Douglaska tisolistá lépe odrůstala na zmíněné ploše ve variantě prostokořenné. Shrneme-li tedy závěry pozorování na SLT 7K, je možno konstatovat, že lepších výsledků dosahuje a tedy lépe odrůstá krytokořenný sadební materiál. U plochy SLT 2S byly výsledky pro odrůstání buku lesního lepší ve variantě prostokořenné, u smrku ztepilého jsou závěry pozorování obdobné a je možno s jistotou říci, že na tomto SLT lépe odrůstá prostokořenný sadební materiál. U této plochy nebyla hodnocena dřevina douglaska tisolistá, a to z důvodu nedostatečného množství sazenic při zakládání výzkumné plochy.
Klady a zápory užití krytokořenného sadebního materiálu
Kohout, Karel
Cílem bakalářské práce bylo zjistit klady a zápory při užití krytokořenného sadebního materiálu na různých stanovištích. Pro vyhodnocení byly vybrány provozní výsadby, které byly založeny krytokořenným sadebním materiálem a vždy ke každé výsadbě byla vybrána i odpovídající výsadba založená prostokořenným sadebním materiálem. Byly porovnávány tyto dřeviny: smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karsten), buk lesní (Fagus sylvatica L.), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco), jedle bělokorá (Abies alba Mill.), borovice lesní (Pinus sylvestris L.), a modřín opadavý (Larix decidua Mill.). Každá srovnávaná dvojice má stejný věk a je na stejném souboru lesních typů (1K, 3B, 3S, 4B, 4S, 5K, 6S, 7K a 7P). Z dosažených výsledků je zřejmé, že v 75 % dosažených výsledků byl lepší krytokořenný materiál.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.